Happy-end pro Gabeho

Spadl ze stezky na trati Tevis Cupu. Týdny hladověl, ztracený na malé plošině ve srázu, kde měl k dispozici alespoň čistou vodu, která se držela ve skalní prohlubenině. O 9 měsíců později dokončil závod na 100 mil.

Lari Shea je velké jméno americké vytrvalosti. Má na svém koně 6500 mil v 80-160 km závodech včetně Tevis Cupu. Trénuje, vede semináře, připravuje jezdce na Tevis Cup, pracuje s handicapovanými. Jak sama příležitostně uvádí, její životním koněm je OZ GABRIEL (Druzba/Nabor - SR Bint Killylea) alias GABE. Jedna z příhod s tímto koněm stojí za přečtení:

"Stalo se to v roce 1992. Rok předtím jsme dokončili Tevis Cup na 7. místě a teď jsem na něm vedla už 6. noc tréninkový seminář Tevis Cupu, což jsem dělala už po osmnácté za posledních deset let. Stejně jako obvykle jel se mnou i Dr. Kerry Ridgway (pro vytrvalce připomínám, že veterinář Dr. Ridgway, aktivní vytrvalostní jezdec, byl v roce 1990 zvolen do síně slávy- Endurance Hall of Fame, za přínos této disciplíně, především za zavedení CRI - cardiac recovery index, což je standard veterinání kontroly adoptovaný v celém světě). 

Medvěd

Gabriel znal tuhle trať velmi dobře a neměli jsme žádné problémy. V noci jsme se utábořili venku v Michigan Bluff díky vlídnému hostitelství Hallových. Pak prošel táborem medvěd. Tucet mých koní a dva další koně mých klientů protrhli ohrady a prchali kaňonem směrem k Robinson Flat. To, co následovalo, je hodně dlouhý příběh. 

Hledání

Zatímco jsem šla po trati a hledala jsem je, Kerry a ranger zachránili mého mladého araba Dancera, který se zachytil všema čtyřma nohama v dobytčí ohradě poblíž Robinson Flat. Většina mých koní zůstala na západní straně dobytčí ohrady, ale někteří ji zjevně přeskočili. Nakonec jsem o mnoho hodin později našla 4 z nich asi 13 km východně.Podařilo se nám najít  všechny koně kromě Gabeho. Dva koně a asi i on se během té noci vraceli zpátky k Michiganu. Zmizeli ze srázu pod stezkou asi 400 m od místa, odkud utekli. Viděli jsme jejich stopy na plošině o rozloze asi 10x13 m  více než 10 m pod stezkou, odtud jejich stopy vedly  k další sepertině. Tak jsme aspoň věděli, kde se oddělili od stáda. Ti dva se našli, ale Gabriel nikde. O dva týdny později se měl konat Tevis Cup. Celou tu dobu jsme strávila hledáním Gaba. Koupila jsem dvě motorky a s Wayne Butterfield, mou pravou rukou, jsme projížděli cesty a stezky, rozváželi tisíce plakátků, kupovali místo v novinách a čas v rozhlasových stanicích, přelétávali jsme nad krajinou malým letadlem.

Blížil se Tevis Cup. Kerry a já jsme doufali, že Gabe uslyší koně, kteří budou na tratích v TC a někde se k nim připojí. Nic takového se nestalo. Strávila jsem 6 týdnů od konce července, kdy zmizel, do poloviny září, kdy ho našli, tím, že jsem jeden týden pořádala týdenní jezdecké vandry v Mendosino a týden pátráním s Waynem. Dokonce jsme mluvila se třemi různými psychiky (velké díky Lindě Tellington-Jones a dvěma veterinářům, kteří se mnou jezdili celý týden). Nebudu zabíhat do dalších příběhů kromě toho, že jsme dokonce poslední noc v Michigan Bluff u Hallových použili jsme spiritistickou tabulku položenou na mapě. Mělo nám to pomoci  komunikovat s duchy a najít koně, ale nebylo to k ničemu.

Ten poslední den na trati jsme důkladně znovu prošli plošinu,kam ti dva koně spadli a zkoušeli jsme najít ještě třetí čtveřici otisků kopyt, ale marně. Dala jsme plakátek také dvěma jezdcům z Auburnu, kteří zde byli na vyjížďce. Nabízela jsem 1000 dolarů za nalezení koně. O dva dny později mi volala Ann Hall. Gabe se našel a je u ní na dvoře.

Jeden z těch jezdců, kterému jsme dala plakátek, se vrátil kvůli odměně 1000 dolarů. Měl pocit, že zaslechl frkání asi čtvrt míle od Michiganu, kde také měli zaparkovaný přívěs na koně. Než aby něco mně nebo Hallovým řekl, vrátil se a sešplhal dolů, kde zaslechl ty zvuky. Tam uviděl  plošinu, kterou jsme s Waynem a  Kerry byli už desetkrát, ale on sestoupil ještě níž, o  dalších asi 12 metrů. Byl tam Gabe. Jezdec odstranil z cesty několik balvanů, pomocí větví mu upravil cestu a pak se mu nějak podařilo vyčerpaného koně manévrovat na stezku.

 Gabe dopadl na skalnatou plošinu velkou asi jen asi 6 x 4 m. Na jednom konci byla ve skále miskovitá prohlubeň, do které jako zázrakem přitékal tenký pramínek vody. To mu zachránilo život. Gabe prakticky spotřeboval své zásoby z tuku a svalů. Stala se z něj kostra potažená kůží, ale byl zázrak, že se nezranil.

Stačí dodat, že Gabe přežil dalších deset let. Zotavil se neuvěřitelně a 9 měsíců od té nehody, 6.května 1993, dokončil na 13.místě závod na 100 mil Diablo Sunny Days, čas 13,18. V tomto závodě zvítězil trojnásobný světový šampion RO Grand Sultan. 

Jezdec, který ho našel, si za svou odměnu koupil nové sedlo. 

Životní kůň

 "Jezdívala jsem ho jen na nákrčáku, žádná ohlávka, uzdečka, vedl vyjížďky až s 24 dalšími araby, cválali jsme na plážích, vyjížděli kopce. Gabe byl můj životní kůň."

Lari také pprohlásila, že kdyby se to stalo jejímu jinému koni, jmenoval se Steed, tak by ho našli, protože ten ržál na celé kolo kdykoliv byl sám.

Lari Shea píše knihu, ve které tento příběh vypráví mnohem detailněji. Pokud ji dokončí a vydá, dozvíme se o dalších zážitcích s Gabem. Těším se, až si ji přečtu.

Zdroj: Aerc.org