Vápník, fosfor & rýžové otruby
Když něco napíše aktivní vytrvalostní jezdkyně, několikanásobná a úspěšná účastnice Tevis Cupu a veterinární lékařka Susan Garlinghouse, stojí to za přečtení. Navíc dokáže i suchou teorii podat poutavě:)) (viz. Svatá trojice vytrvalostního jezdce). Tady rozebírá v rozhovoru na internetu rýžové otruby a poměr vápníku a fosforu - samozřejmě v amerických poměrech. Tak jen pro připomenutí, co a jak s tím poměrem...
T.: V Evropě se rýžové otruby kvůli obsahu gama-oryzanolu nemají krmit závodním koním. Já nejsem jejich příznivce z jiného důvodu. Zanáší střeva a zabraňují absorbci důležitých živin.
SG: Já nejsem jejich příznivce ze stejného důvodu. Lepší je podávat gama-oryzanol v čisté formě, pokud jde o pozitivní anabolické účinky. než ve formě rýžových otrub.
T.: Ale anabolismus je odpověď na stresory, které je potřeba překonat. Ty se samozřejmě liší u dostihového a vytrvalostního koně, ale když vytrvalec začne hubnout a ztrácet apetit, je třeba ho nějak podpořit.
SG: S tím na 100% souhlasím. Ale také souhlasím s tvým pravidlem č. 1: "Neuškodit." Pokud je to možné, poskytnu výživovou podporu jednomu systému tak, abych nesnížila integritu druhého systému.
T.: Pokud byste měla čas, napište, prosím krátké sdělení ohledně fosforu, Trochu se v tom ztrácím.
SG: Já a krátké? :)
Jak víte, spoustu prvků funguje v jistých interakcích s jinými - měď a zinek, vápník a vitamín D, selen a vitamín E, a také vápník a fosfor. Ve zvířecích vědách se s oblibou říká, že "Kam jde vápník, tam jde fosfor." To znamená, že každý gram fosforu přijatého v krmivu musí tělo vyrovnat dalším gramem vápníku, aby mohl být fosfor absorbován střevní stěnou. Pokud požadovaný gram vápníku není v krmivu k dispozici, fosfor zůstává kontrolujícím faktorem a tělo si vápník prostě najde a vytáhne odkudkoliv - jako třeba ze zásobárny vápníku v kostech. Nepotřebujete být špičkovým vědcem na to, abyste věděl, že každý výkon koně znamená pro kost zátěž nehledě na remodeling kosti jako odpověď na trénink - v žádném případě tedy nechcete, aby kosti přicházely o vápník a snižovaly svou integritu.
A o tom to celé je, co se týče vápníku a fosforu. Pointa je v tom, zajistit na každý gram fosforu, který krmíte, ALESPOŇ jeden gram vápníku poměr 1:1, případě vyšší). Většina výživářů radí urdžovat ideální poměr vápník : fosfor 1,2 - 2 : 1, v podstatě jde o to krmit více vápníku než fosforu.
Problém je, že většina lučního sena obsahuje nižší hodnoty vápníku i fosforu, zatímco,většina obilovin má málo vápníku a hodně fosforu. Kůň na každých 7 kg sena a necelé 2 kg obilovin (ječmen/kukuřice) přijímá potravu s poměrem P:Ca cca 96:1. To znamená, že si tělo koně bere denně 40 mg vápníku z kostí. Jasně, není to zas tak moc, za rok to udělá 15 g. Ale stejně, pokud dbáte na to, abyste svého atleta vytunili do detailu, pak byste měli také zajistit, aby kostní integrita byla anabolická místo katabolická.
Pokud byste krmili ovesné seno (ano, to existuje) kolem 7 kg a 3 kg ječmene nebo kukuřice, pak se dostanete na poměr Ca:P 86:1 a kůň obere kosti o 240 mg Ca denně, což je 88 g ročně - tedy asi půl šálku.
Opravdu z toho nechci dělat melodrama. Koně mají velkou zásobu vápníku a v případě obráceného poměru to neznamená, že se jim za týden roztříští kosti. Na druhou stranu, katabolismus je katabolismus a obrátit poměr těchto dvou prvků není tak těžké.
A tady se dostáváme k rýžovým otrubám. Mnoho lidí bere rýžové otruby jako šikovný doplněk do krmné dávky kvůli vysokému obsahu tuku - 15- 20% (ve skutečnosti obsahují méně energie než pšeničné otruby, kukuřice, oves nebo ječmen, ale o tom teň není řeč). Prostě je krmí - kolik? Půl kilo až kilo ? Dobrá. Krásný pytel nás ale neinformuje o tom, že je v nich více fosforu než v kterémkoliv jiném krmivu - kolem 1,53% (pšeničné otruby jsou na druhém místě s obsahem fosforu 1,13%). Když to přidáte k výše uvedené krmné dávce, dostanete poměr P:Ca 55 : 1. To je na úkor 650 mg vápníku z kostí denně, což za rok udělá 237 g - víc než šálek vápníku.
Nechci vás vyděsit, ale před několika lety, když jsem nějak působila ve veterinární nemocnici, klient tam přivezl krásného importovaného teplokrevného plemeníka na rentgen, protože pořád kulhal a přitom jezdil jen drezuru. Udělali snímky, sepsali anamnézu, cestou k přívěsu se ale kůň utrhl a utekl. Běžel po silnici a na křižovatce zakopl. Roztříštil si spěnkový kloub a holeň, což bylo celkem extrémní zranění, protože kolize nebyla nijak hrozná. Zranění bylo katastrofické a cenný plemeník musel být utracen. Po vyvolání snímků bylo zjištěno takové odvápnění kostí, že to vypadalo na vadu přístroje. Ukázalo se, že koni nedělala dobře vojtěška (koliky) a byl těžko krmitelný, proto dostával ovesné seno a dost obilovin a pšeničných otrub. Samozřejmě šlo o extrémní případ a není důvod se obávat, že se jakékoliv nohy rozpadnou na prach přes noc.
Ok, to bychom měli k obrácenému poměru vápníku a fosforu. Skoro každý ví, že vojtěška je výborným zdrojem vápníku, takže přidat vojtěšku je vše, co musíte udělat, abyste vyvážili poměr vápníku a fosforu. To je pravda. 2-2,5 kg vojtěšky upraví poměr na 1-2 : 1. Mnozí lidé ovlivnění mými hororovými zkazkami o poměru vápníku a fosforu raději dávají vojtěšky více - až 50:50. Koneckonců NRC (National Research Council) tvrdí, že poměr Ca.P 7 : 1 nemá žádné zdravotní následky. Ovšem tady bych s tebou, Tome, souhlasila, že NRC by člověk neměl brát jako jedinou pravdu.
Četla jsem tuto studii NRC, ta se ale v posuzování zdravotních negativ nadměrného přísunu vápníku zaměřila jen na toxicitu, jako např. u selenu. Pokud se kůň nezhroutí na zem s pěnou u huby, řeknou, že je to ok.
Lidé krmí rýžové otruby kvůli gama-oryzanolu, nebo kvůli tuku. Pokud řeší poměr vápníku a fosforu, přidávají obvykle vojtěšku, aby poměr vyvážili.
Ale i když dosáhnou poměru 1:1 a více, neznamená to, že hladina minerálů je optimální, a tady se management dostihových a vytrvalostních koní rozchází. Dejme tomu, že krmíte 5 kg vojtěšky, 2-3 kg ovesného sena, 1 kg rýžových otrub a 1,5 kg kukuřice a ječmene. Spoustu lidí takhle krmí. Poměr Ca:P je 1,75 : 1, což je z pohledu NRC ideální. Když si to spočítáte, pak krmíte 61g vápníku, 36 g fosforu a 28g hořčíku. To převyšuje doporučené denní dávky (dle NRC) 4x u vápníku, 3,5 x u fosforu a 4,5x u hořčíku. Pokud máte vojtěšku z Kalifornie, pak bude obsah hořčíku podstatně vyšší. Vojtěška má schopnost koncentrovat hořčík a pokud roste na alkalických půdách, může obsahovat až 7x více hořčíku než jinde. Takže např. v Kalifornii bude v uvedené KD až 13x více hořčíku než je skutečná potřeba.
Co s tím? No, od toho jsou ledviny. Ale je tu další problém. Při nadměrném přísunu vápníku začnou být líné hormony zodpovědné za mobilizaci vápníku. Když je ho všude kolem plno, není důvod ke zvýšení koncentrace těchto hormonů, které umí dostat vápník z kostí a jiných tkání do krevního oběhu. Vápník má důležitou funkci v mnoha fyziologických procesech, v neposlední řadě v kontrakci svalů. Vytrvalostní kůň, který spotřebuje vápník dostupný v krevní plazmě a není schopen mobilizovat další množství z kostí (protože parathyroidní hormony se ještě neprobraly), je v minerální nerovnováze a hrozí diafragmatický flutter (vedle dalších faktorů).
A je tu další problém - enterolity (ale ten se v ČR vyskytuje jen vzácně (MEZEROVÁ 2001). Pro zajímavost - enterolity ve střevě jsou příčinou kolik. Jejich primárními komponenty jsou dusík, fosfor a hořčík. Dusík pochází z nadměrného přísunu bílkovin a krásná, listnatá vojtěška obsahuje 20% dusíku. Ta samá vojtěška je rohem hojnosti hořčíku a pokud krmíte obiloviny a rýžové otruby, hádejte, odkud se vzal fosfor. Pokud vás napadne, že je to výborný recept, jak vytvořit ve střevě vašeho koně opravdu velké skály, pak máte pravdu. Tady v jižní Kalifornii je většina koní krmena kalifornskou vojtěškou, čím zelenější a listnatější, tím lépe. A proč jsou tu asi enterolity častějším problémem než kde jinde?
Rýžové otruby kromě gama-oryzanolu neobsahují nic, co by nebylo možné dodat jinými a levnějšími krmivy. Obsahují příliš mnoho fosforu. Pokud se vyrovnává vysoký obsah fosforu pro dosažení optima Ca:P vojtěškou, je zvýšená šance na tvorbu enterolitů.