21.02.2018 12:09

Studie potvrzuje to, co zkušení vytrvalci vědí - strategie jezdce má vliv na pravděpodobnost eliminace. Studie koresponduje s nedávnou studií o strategii - viz https://www.i-endurance.cz/news/dr-david-marlin-zavodni-strategie/

• Výsledky nové studie ukázaly, že především v prvních kolech je rozhodování jezdců o rychlosti důležitým faktorem, který má vliv na eliminaci či neúspěch v závodech na 120 km.
• Podle britských výzkumníků Davida Marlina a Jane Williamsové byly strategie týkající se tempa v běžeckých, cyklistických a plaveckých disciplínách (závodech) podrobeny rozsáhlému výzkumu.
• Navzdory potenciálnímu zlepšení výkonnosti se ovšem zdá, že v jezdeckém sportu byly do značné míry ignorovány.
• Dvojice provedla analýzu veřejně dostupných dat FEI ze 120km vytrvalostních závodů CEI**, které se běžely v Evropě a na Středním východě v letech 2016 a 2017. Tato recenzovaná studie o rychlostní strategii je považovaná za první v rámci této disciplíny. Vyhodnotili soutěžní záznamy celkem 389 koní ve 24 závodech, všechny po čtyřech kolech.

Výzkumníci došli k závěru, že jezdci měli menší šanci na dokončení závodu, pokud přijali agresivnější a proměnlivější rychlostní strategii. U jejich koní pak byly častěji zaznamenány problémy spojené s chody a metabolikou. Naopak u jezdců, jejichž rychlostní strategie v závodě byla konzistentnější, byla větší pravděpodobnost dokončení závodu.

Marlin a Williamsová v časopise Comparative Exercise Physiology uvedli, že 56 % koní úspěšně dokončilo analyzované závody, 44 % procent pak nikoliv.

• Z koní, kteří závod nedokončili, bylo 74 % vyloučeno z důvodů souvisejících s chody.
• Většina koní byla vyloučena ve veterinární prohlídce po třetím kole (70 %). Žádní koně nebyli ze závodu vyloučeni po prvním kole kvůli metabolickým problémům. Ke zbylým třiceti procentům eliminací došlo po druhém kole (15 %) nebo v poslední veterinární prohlídce (15 %).
• "V analyzovaných závodech vykazovali koně, kteří úspěšně dokončili trať, rychlosti o 7 % pomalejší než ti vyloučení," říká dvojice vědců.
• Rychlost kol se u všech koní snižovala od prvního do třetího kola, ale u koní vyloučených ze závodu se rozhodně jednalo o strmější snížení.
• U koní vyloučených v první veterinární prohlídce kvůli chodům byla zaznamenána o 36 % vyšší rychlost než u těch vyloučených v závěrečné veterinární prohlídce.
• Koně vyloučení kvůli metabolickým problémům v cíli znatelně zvyšovali rychlost mezi třetím a posledním kolem, a to průměrně o 7 %.
• Koně, kteří nezvládli dokončit závod, dojeli první kolo rychleji než ti, jež závod dokončili. Zároveň také zaznamenali větší snížení rychlosti v dalších kolech. Oproti tomu ti, co závod úspěšně dokončili, měli nižší rychlost v úvodním kole, a další kola jeli rychlostí bližší té v prvním kole.

Podle dvojice výzkumníků tato zjištění ukazují, že rychlostní strategie ve vytrvalostním ježdění může být nástrojem ke snížení počtu vyloučení kvůli metabolickým problémům a chodům, a může vést ke zvýšení šance dokončení závodu.

Marlin a Williamsová říkají, že vytrvalostní ježdění zaznamenalo v posledních dvaceti letech strmý růst z nevýznamného, a především amatérského sportu, na druhou největší disciplínu FEI po parkurové "V tomto sportu můžeme vidět nárůst počtu profesionálních trenérů a jezdců, a také dramatické zvýšení rychlosti ve všech vzdálenostech, včetně 160km tratí," říkají, a zároveň poukazují na zvyšující se popularitu závodů na 120 km. Rychlosti vítězů na jednodenních 160km tratích na Světových jezdeckých hrách nebo světových šampionátech ve vytrvalosti se mezi lety 1986 a 2002 pohybovaly od 14,8 do 17,8 km/h. "Na světovém šampionátu ve vytrvalosti pořádaném v roce 2004 v Dubaji byla ovšem průměrná rychlost vítěze 22,7 km/h, a o čtyři roky později, 12. ledna 2008, byl vytvořen nový světový rekord rychlostí 24,7 km/h - opět v závodě v UAE (ve Spojených arabských emirátech)."

V mnoha vytrvalostních sportech, jako je například maratonský běh, cyklistika a dálkové plavání, je podle nich přínos strategie a plánování rychlosti a jeho podíl na úspěchu jasně identifikovaný a rozsáhle prostudovaný, avšak ve vytrvalostním ježdění se mu dostalo jen málo pozornosti.

• "Lze předpokládat, že rychlostní strategie bude mít výrazný dopad na úspěch ve vytrvalostních závodech, vzhledem k délce trati a potenciálu pro využití různých taktik."
• Zatímco koně vyloučení kvůli problémům s chody zaznamenali větší rychlost v prvním kole oproti koním, kteří závod dokončili, strategický přístup ve druhém kole byl zjevně také klíčový pro pravděpodobnost vyloučení z metabolických důvodů.
• Koně vyloučení po posledním kole dokončili druhé kolo s 21% navýšením rychlosti oproti těm, kteří závod opustili po druhém kole.

"Zajímavostí je, že průměrná rychlost koní vyloučených na konci druhého kola nebyla v prvním kole výrazně vyšší než u koní, kteří závod opustili ve třetí a poslední veterinární prohlídce. To může naznačovat, že brzká vyloučení z metabolických důvodů mohou souviset s nedostatkem kondice."

Marlin a Williamsová prodiskutovali své závěry, a podle jejich názoru by jezdci měli při rozhodování o rychlosti v jednotlivých kolech brát v úvahu množství faktorů, včetně kondice a zdraví koně, jeho schopností, temperamentu, kurzu trati, terénu, počasí, množství soutěžících, etapy závodu, a konečného cíle dvojice (například dokončení závodu nebo dobré umístění). Poukazují na to, že použití nevhodných a vysoce proměnlivých rychlostních strategií se pojilo se špatnými výkony i v lidském vytrvalostním běhání.

"Je zajímavé, že u jezdců, kteří přijali konzistentnější rychlostní strategii, byla menší pravděpodobnost vyloučení kvůli metabolickým důvodům nebo kulhání."

• "Zejména rychlost zvolená k dokončení prvního kola měla velký dopad na nedokončení závodu. Vyšší rychlost v prvním kole představovala značný rizikový faktor, který souvisel s následným vyloučením kvůli chodům. Z toho důvodu měli jezdci, jež zvolili v prvním kole neudržitelnou rychlost, větší šanci nedokončit závod.
• "Celková závodní strategie, konkrétně v kombinaci s konzistentním tempem v druhém kole, je zjevně klíčem k zabránění vyloučení z metabolických důvodů."

Autoři studie navrhují jezdcům používat GPS, aby mohli přesně určit a monitorovat rychlost během závodu, což jim pomůže využít konzistentní rychlostní strategie. To by mohlo potenciálně zlepšit výsledky v soutěži a vylepšit welfare koně zvýšením procentuální úspěšnosti dokončených závodů.

"Další studie posuzující různé rychlostní strategie používané v soutěžích i tréninku vytrvalostních koní jsou zárukou k nalezení optimálního přístupu, který usnadní dokončení závodů, bude chránit welfare koní, a také pomůže k vyšší úspěšnosti," říkají.

• Rychle zajeté první kolo mělo také potenciál zhoršit subklinické muskuloskeletální problémy, a může částečně vysvětlit velké množství eliminací ze zkoumaných CEI** závodů kvůli problémům s chody.
• "Závodění ve vyšších rychlostech po různorodém terénu, který způsobuje zvýšené otřesy v kopytech, mohlo také přispět k velkému výskytu vyloučení z důvodů souvisejících s chody." Klíčovou příčinou okulhání koně je obvykle bolest kopyta.
• Podle informací ze závodů patřily mezi hlavní faktory ohrožení metabolismu koní myopatie nebo dehydratace.
• Podle aktuální studie ovlivnila riziko eliminace kvůli metabolickým problémům rychlostní strategie v průběhu prvního kola, a pak především zvýšená rychlost v druhém kole oproti prvnímu v porovnání s koňmi, kteří závod dokončili. "U těchto koní jsme pak mohli zaznamenat nižší rychlost v posledním kole, což naznačuje únavu následkem rychlostní strategie, jež přijali jejich jezdci."

Vědci říkají, že na pochopení důsledků různých rychlostních strategií v této disciplíně je potřeba dále pracovat. Podle jejich názoru je pro potvrzení závěrů nutná rozsáhlejší studie na větším vzorku koní, která se bude věnovat různě obtížným závodům.

David Marlin je nezávislý vědecký konzultant pracující v Cambridgi v Anglii. Jane Williamsová je epidemioložka v Centre for Performance in Equestrian Sports v Hartpury, Gloucester.

(překl. Robin Burda)